Aktuality

Pro rok 2023 bylo vyhlášeno téma Národní psychiatrické ceny profesora Vondráčka “Extramurální péče, rehabilitace a resocializace duševně nemocných

Národní psychiatrická cena profesora Vladimíra Vondráčka 2022

7. 12. 2022 byla na schůzi Psychiatrické společnosti předána Vondráčkova cena v soutěži na téma „Duševní zdraví a jeho poruchy v měnícím se světě“.  V kategorii věda a výzkum byly oceněny články autorů J. Budaye z PK VFN a 1.LF UK a kolektivu „Depiction of mental illness and psychiatry in popular video games over the last 20 years“ a T. Buškové z Národního ústavu duševního zdraví a kolektivu „Neurologické příznaky asociované s onemocněním COVID-19 podle celostátního online průzkumu“. Také v kategorii praktická aplikace byly oceněny dvě publikace. Schizofrenie a rodina Josefa Svobody a Gerontopsychiatrie v klinické praxi Martiny Zvěřové z PK VFN a 1.LF UK a kolektivu. Vítězům srdečně blahopřejeme a děkujeme i všem ostatním účastníkům soutěže.

 

Pro rok 2023 bylo vyhlášeno téma „EXTRAMURÁLNÍ PÉČE, REHABILITACE A RESOCIALIZACE DUŠEVNĚ NEMOCNÝCH ”. Cena v celkové výši 50 000 Kč bude přidělena jako každý rok ve dvou kategoriích. Podmínkou účasti je zaslat svoji původní práci na kontaktní adresu: Vondráčkův nadační fond, Psychiatrická klinika, 1.LF UK a VFN, Ke Karlovu 11, 128 21 Praha 2 nejpozději do 30. září 2023, v českém jazyce (nejlépe s kopií), doplněnou o krátký souhrn vhodný k publikaci a stručný životopis. Cena je výhradně sponzorována firmou Lundbeck.

Bližší informace na kontaktní adrese Vondráčkova nadačního fondu (PK VFN, Ke Karlovu 11, Praha 2; tel. 224965369, www.vondrackovanadace.cz).

 

Prof. MUDr. J. Raboch, DrSc.      Doc. MUDr. M. Anders, CSc.

Předseda správní rady VNF      předseda vědecké rady VNF

 

Národní psychiatrická cena profesora Vladimíra Vondráčka – laureáti ceny

 

Oznámení centra pro neuropsychiatrický výzkum traumatického stresu

Centrum pro neuropsychiatrický výzkum traumatického stresu ve své výzkumné práci dosáhlo níže popsaných výstupů pro aplikovaný výzkum, které budou z důvodu jejich dalšího studia zaměřeného na aplikovaný výzkum a vývoj bezplatně poskytnuty zájemcům o jejich užití eventuálně dalším zájemcům, kteří se chtějí zúčastnit na dalším pokračování výzkumu.

Zájemci s tímto cílem mohou kontaktovat zástupce Vondráčkovy nadace na adrese: jpav@lf1.cuni.cz nebo zástupce Centra adresa: petr.bob@lf1.cuni.cz.

Jde o následující výsledky:

1.         Výzkumným výsledkem projektu je psychofyziologický a biofyzikální model, který za pomoci psychometrických metod a metod nelineární matematické teorie chaosu a komplexity kvantifikuje míru senzitivity nervového systému, která slouží jako aplikovatelný poznatek kvantifikující míru pravděpodobné pozitivní odpovědi na antikonvulzivní léčbu u pacientů s diagnózou rekurentní deprese nebo depresivní epizody.

Vlastní význam dosažených aplikovatelných poznatků spočívá v účelu diagnostickém umožňujícím predikci psychologické a fyziologické odpovědi na léčbu před jejím zahájením. Tento poznatek navazuje na závažnou epidemiologickou potřebu podrobnější analýzy terapie depresivní poruchy a relativně časté léčebné rezistence na obvyklou formu antidepresivní léčby.

V našich studiích jsme aplikovali nové metody nelineární analýzy.

Výsledky se staly podkladem pro řadu publikovaných prací. V souhrnu jsou naše výsledky v souladu s předpokládanou hypotézou, že stres ovlivňuje zejména nelineární vztahy v mozku a že proces sensitizace zásadně ovlivňuje tuto dynamiku projevující se ve změnách komplexity a toku informace. Na základě těchto nálezů jsme vypracovali předběžné normy, dle kterých by hodnota 1 a vyšší (v bitech za sekundu), vyjadřující komplexitu odpovědí autonomního systému, která se vyskytuje také u pacientů s temporální epilepsií, pravděpodobně představuje spolu s významným výskytem psychosenzorických symptomů, (skór strukturovaného interview pro tyto symptomy je 70 a více), hodnotné predikční kritérium antikonvulzivní léčby u depresivních pacientů (podrobnější informaci poskytují níže citované studie. Uvedené poznatky představují výsledek, který vyžaduje klinickou studii proto, aby mohl být zvažován jako certifikovaná metoda s přímým dopadem pro praxi.

Základní dosažené poznatky jsou shrnuty v následujících publikovaných odborných sděleních:

1.    Bob P, Jasova D, Raboch J. Subclinical epileptiform process in patients with unipolar depression and its indirect psychophysiological manifestations. PLoS One. 2011;6(11):e28041.

2.    Bob P, Jasova D, Bizik G, Raboch J. Epileptiform activity in alcohol dependent patients and possibilities of its indirect measurement. PLoS One. 2011, 26;6(4):e18678.

3.    Bob P, Susta M, Gregusova A, Jasova D, Mishara A, Raboch J. Traumatic stress, dissociation, and limbic irritability in patients with unipolar depression being treated with SSRIs. Psychol Rep. 2010 Dec;107(3):685-96.

4.    Bob P, Susta M, Gregusova A, Jasova D. Dissociation, cognitive conflict and nonlinear patterns of heart rate dynamics in patients with unipolar depression. Prog Neuropsychopharmacol Biol Psychiatry. 2009 Feb 1;33(1):141-5.

5.    Bob P, Susta M, Procházková-Vecerová A, Kukleta M, Pavlát J, Jagla F, Raboch J. Limbic irritability and chaotic neural response during conflicting stroop task in the patients with unipolar depression. Physiol Res. 2006;55 Suppl 1:S107-12.

2.         Dalším vývojovým výsledkem řešení projektu jsou softwarové nástroje, které byly v průběhu projektu vytvořeny:

a)    Softwarový systém Physioplore určený pro analýzu a zpracování elektrofyziologických signálů, který představuje softwarový nástroj doplňující některé používané programy, především software Dataplore a Excel. Dále byla zpracována příslušná softwarová podpora, především systémy programů (maker) pro některé nelineární analytické metody.

b)   Databázový software Iason vytvořený za účelem klinického testování prostřednictvím psychometrických nástrojů.