Prof. Zvolský se svými
spolupracovníky založil Vondráčkovu nadaci v roce 1992 jako vzpomínku na
vedoucí osobnost české psychiatrie XX. století za účelem zkvalitňování péče o
osoby s duševní poruchou, kteří jsou především v ambulantní i ústavní péči
psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice, kde má fond své oficiální
sídlo. V roce 1999 byla nadace ze zákonných důvodů přeměněna na Vondráčkův
nadační fond (VNF) a později byla správní rada fondu doplněna vzhledem k úmrtí
prof. Zvolského (2014). Od té doby fond funguje bez dalších výrazných změn též
s vědeckou radou vedenou doc. MUDr. M. Andersem, PhD.
Za mnoho let se Vondráčkovu
nadačnímu fondu podařilo podpořit výrazným způsobem různé aktivity ve
spolupráci s vedením Psychiatrické kliniky. Výsledky činnosti jsou pravidelně
zveřejňovány na naší webové stránce v auditovaných výročních zprávách.
Připomněl bych velkou akci vytvoření originálního denního stacionáře pro
dospívající s duševní poruchou, kterou VNF z velké části financoval či
zakoupení moderních léčebných elektropřístrojů. V poslední době Fond podpořil
vznik Centra pro stimulační léčbu psychiatrických pacientů i zlepšení prostředí
ve Vondráčkově posluchárně, kde probíhají školení pracovníků kliniky i
setkávání s pacienty a jejich organizacemi.
Fond podporuje mnoho dalších akcí
směřující ke zkvalitnění péče, jako je např. dlouhodobě probíhající
canisterapie na gerontopsychiatrickém oddělení kliniky. Nechali jsme též
vypracovat studii komplexní revitalizace a rekonstrukce celého karlovského
areálu, ke kterým však zatím především z ekonomických důvodů nedošlo.
Fond díky trvalému sponzorovi
organizuje ve spolupráci s Psychiatrickou společnosti ČLS JEP každoročně
udělení Vondráčkovy ceny pro nejlepší publikace v oblasti jak teorie, tak praxe
psychiatrické péče v ČR.
Fond je financován různě vysokými
dary jak od právních subjektů, především farmaceutických firem, tak soukromých
osob, většinou příbuzných našich pacientů.
Všem těmto institucím i osobám patří velké poděkování.
Aktuálně soukromý sponzor, který si
nepřeje být jmenován, věnoval Fondu větší částku za účelem zlepšení péče o
seniorní pacienty kliniky. Doufáme, že i ve spolupráci s vedením kliniky,
nemocnice, orgány města a s dalšími institucemi bude tato akce opět velmi
úspěšná a výrazně dále zlepší kvalitu naší péče a přinese velký prospěch našim
pacientům.
Těšíme se na další spolupráci se
všemi výše zmíněnými, kterým ještě jednou děkujeme za jejich pomoc a podporu.
Prof. MUDr. J. Raboch, DrSc.,
předseda správní rady VNF
Praha 2021-11-09
Úvodní slovo prezidenta Vondráčkova nadačního fondu prof. MUDr. Petra Zvolského, DrSc. o prof. MUDr. Vladimírovi Vondráčkovi, DrSc.:
Prof. Vondráček patří mezi výrazné a charismatické osobnosti české psychiatrie 20tého století. Zásadním způsobem přispěl k vytváření české psychiatrické školy, byl nezapomenutelným učitelem a legendárním přednášečem Po mnoho let byly jeho vyhrazené večerní přednášky na Psychiatrické klinice v Praze otevřeny nejen medikům, ale i ostatním vysokoškolákům s humanistickým zaměřením, ať již z řad právníků, studentů psychologie a filosofie a jiným. Poutavým způsobem se svým osobitým suchým, někdy poněkud bizarním a lehce cynickým humorem jim představoval škálu psychologických a psychiatrických problémů a vykonával tak pro psychiatrii a psychologii nutnou osvětovou práci.
Vondráček se narodil 23.února 1895 a zemřel po krátké nemoci 10. května 1978. Narodil se v rodině představující typický vzestup českého a pražského měšťanstva na zlomu 19. a 20. století. Jeho otec založil první významné pražské lahůdkářství v Perlové ulici, v jeho obchodě se vyučili další významní lahůdkáři, Paukert, Zoufalý a jiní.
Matka zemřela brzy po porodu, Vondráček byl vychován chůvami a většinou mužským prostředím, na dětství nevzpomínal rád, ale jeho život se vyjasnil při gymnasiálních studiích, časně a pevně se rozhodl pro medicínu, kterou dokončil na den 28. října 1918. Nastupuje dráhu lékaře s hlavními zájmy v interně, psychologii, psychiatrii a farmakologii i sexuologii a působí pak celý život na půdě Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze na různých klinikách, odpovídajících výše uvedeným zájmům a nejdéle pak na Psychiatrické klinice FVL UK v Praze, kde se stal po delších průtazích na řadu let přednostou a ředitelem Výzkumné psychiatrické laboratoře, jímž byl až do konce života.
Své zaměření a odborné zájmy komentoval sám Vondráček ve svých publikovaných knihách vzpomínek: „V mém životě byly jen dvě velké lásky: psychiatrie a farmakologie. Žádná z nich nebyla manželkou, obě byly milenky, s nimiž jsem soužití střídal. Manželkou byla jen interna. Interna mi dala mnoho, vždyť je to královna lékařských věd“.
Rozsáhlé vědomosti a systematická práce Vondráčkova zasahovala mimo lékařskou psychologii též do sexuologie, toxikologie a dietologie. Ve všech těchto oborech patří u nás k zakladatelským osobnostem. Svou dobu předběhl o několik desetiletí knihou Farmakologie duše (1932), ve které předznamenal vývoj psychofarmakologie.
Publikoval více než 350 prací a četné monografie: Čtení o zdraví a nemocech, O duševní hygieně, Vnímání, Fantastické a magické v psychiatrii, Úvahy psychologicko psychiatrické, v závěru svého života vydal tři knihy vzpomínek, které jsou živou kronikou vědeckého, intelektuálního a společenského života 20. století u nás.
Ve Vondráčkově úvaze o stáří je moudrý odstavec, který reflektuje jeho názory: „Zatím je určité přežití vlastního života jen v našich dětech, v našich dílech a vzpomínkách lidí. Dále je nutno mít na zřeteli skutečnost, že kdo jednou žil, zasáhl do řetězu podmínek a příčin a spoluformoval veškerenstvo. Ostatně co bylo, nikdy nelze vymazat“.
Náš Nadační fond se snaží pokračovat v práci, kterou započal profesor Vondráček a má sloužit k posilování práce a studií, jakož i společenských snah zaměřených pro zlepšení údělu psychiatrických pacientů a zásadní destigmatizace jejich osudu.